Obraz - Praha - Týnský chrám - Tycho de Brahe - U Modrého Orla (Pragensia). Signován v tiskové ploše vpravo dole - viz foto. Autorem je grafik Jiří Švengsbír. Kostel Matky Boží před Týnem Nachází se na Starém Městě pražském v blízkosti Staroměstského náměstí. Se stavbou chrámu bylo započato ve 14. století na místě původního románského kostelíka z 12. století, který sloužil jako špitální kostel pro cizí kupce, kteří v této době přebývali v Ungeltu. Na výstavbě se podíleli významní stavitelé té doby, jako například Matyáš z Arrasu nebo Petr Parléř. Stavba chrámu probíhala po mnoho let. V počáteční fázi stavby totiž ještě nebyly dokončeny ani pro chrám typické věže, ani štít. Dominantní, osmdesáti metrové věže, byly dokončeny až v roce 1511. Trojlodní gotická bazilika, do které je možné vstoupit čtyřmi portály. Stavbě dominují dvě, osmdesát metrů vysoké věže, mezi kterými se do výše tyčí gotický štít s reliéfem Madony. Součástí chrámu je mimo jiné také kaple svatého Kříže, svaté Ludmily a kaple Panny Marie. Unikátní památkou je například cínová křtitelnice, která patří mezi nejstarší a největší v Praze. Pochází z roku 1414 a patří mezi původní vybavení kostela. Další významnou památkou je také hlavní oltář, na kterém je umístěn obraz Nanebevzetí Panny Marie od jednoho z nejvýznamnějších českých malířů, Karla Škréty. Nachází se zde také náhrobek významného astronoma a astrologa Tycho Brahe. U Modrého Orla Najdete ho v samém centru Prahy vedle Staroměstského náměstí na jednom z historicky nejstarších míst Prahy, které je na seznamu chráněných památek UNESCO. Zmínky o této lokalitě se objevují již v 9. století. Na gotických základech byl dům přestavěn v barokním stylu s klasicistním štítem. Je součástí souboru domů, který je znám pod názvem Ungelt. Dříve sloužil jako středověké tržiště. Okolo domu vedla korunovační stezka z původního královského paláce na Hradčany. Tycho de Brahe spisovatel, astronom, astrolog Narození: 14.12.1546, Knudstrup, Dánsko. Úmrtí: 24.10.1601 ve věku 54 let, Praha. Tycho Brahe, původním jménem Tyge Ottesen Brahe, byl významný dánský astronom. Je považován za nejpřesnějšího pozorovatele hvězdné oblohy. Byl překonán až šedesát let po vynalezení dalekohledu. Na základě Brahových pozorování poloh Marsu mohl o několik let později Jan Kepler formulovat své slavné zákony oběhu planet. Na Brahovu počest byl pojmenován měsíční kráter Tycho. Celkové rozměry cca 29 cm x 18,5 cm. Originální ocelorytina na papíře. Obraz je zasklený. Starší adjustace - viz foto. Celkový stav - viz foto. Obraz je přibližně ze 70tých let 20. století. Bude perfektní dekorací Vašich prostor. Švengsbír Jiří Antonín * 19.4.1921 Praha + 3.3.1983 Praha rytec, grafik, typograf, ilustrátor Jiří Švegsbír získal vzdělání jako rytec a medailista ve firmě Bäcker na Smíchově. Studium grafiky 1945 - 1950 Vysoká škola uměleckoprůmyslová u Antonína Strnadela. Už v mládí se zabýval grafickými technikami. Od roku 1938 vytvořil Jiří Švegsbír velké množství obrazů a kreseb a asi tisíc grafických listů. Ilustroval asi 30 knih, tvořil poštovní známky. Je znám především jako vynikající rytec. Úzce spolupracoval s mnoha významnými výtvarnými umělci jako byl např. Karel Svolinský, Max Švabinský nebo Cyril Bouda a další. Věnoval se kresbě, volné i užité grafice, ilustraci (básně J. Seiferta a V. Thieleho) a rytectví poštovních a výročních známek (například příležitostná známka K. H. Borovského z roku 1946, aršík Praga 1968, známky Bratislava 1971, Pražský hrad 1975-1980); řadu známek navrhl a sám rytecky provedl; zabýval se exlibris, pragensiemi i v oblasti grafické veduty, například Sto a jeden pohled na Zlatou Prahu, 1967-1971 (zachycený i filmem Zlatá Praha J. Švengsbíra) nebo Katedrála - koráb, 1975; zobrazoval přírodní motivy, heraldické a domovní znaky, portréty významných osobností (mj. C. Bouda, 1951; Pocta Tizianovi, 1980); uplatňoval heraldicky stylizovanou kompozici a exaktní kresbu; jeho doménou byly maloformátové ocelorytiny. Členem skupin - Umělecká beseda, Sdružení českých umělců grafiků Hollar, Grafis, Svaz československých výtvarných umělců. Absolvoval velké množství výstava jak v čechách tak v zahraničí. V roce 1965 získal medaile ze světové výstavy poštovních známek v Paříži a mnoho jiných cen v následujících letech Díla Jiřího Švegsbíra jsou zastoupena například ve sbírkách Národní galerie, Památníku národního písemnictví, Národního muzea a Muzea hlavního města Prahy, Die Staatliche Moritzburg v Halle, Harvard University a jinde. VÝTVARNÍK V DOKUMENTECH: 1959, Hlaváček Zdeněk , Jiří Švengsbír (Grafika), Nakladatelství československých výtvarných umělců, Praha 1961/11, Pražské ateliéry, Nakladatelství československých výtvarných umělců, Praha 1964, Hlaváček Luboš M. , Současná československá grafika, Nakladatelství československých výtvarných umělců, Praha 1968, 300 malířů, sochařů, grafiků 5 generací k 50 létům republiky, Svaz českých výtvarných umělců, Praha 1971, Houra Miroslav , Jak se dívat na grafiku, Státní pedagogické
Informace
Koupit
