Tendence k analytismu v současné ruštině na materiálu jmenných slovních druhů

Monografie je věnována synchronnímu popisu ruštiny na počátku 21. století.

Současný stav ruského jazyka je poznamenán mnoha vývojovými tendencemi, mimo jiné i dalším směřováním k analytismu a aglutinaci. Uvedené změny jsou spojeny s integračními procesy internacionalizace a globalizace, jsou provázeny intenzivním přejímáním slov z cizích jazyků. Ve dvou úvodních kapitolách se autorka zabývá některými základními teoretickými otázkami souvisejícími s tématem monografie, opírá se v nich o práce domácích i zahraničních jazykovědců, kteří sledují aktuální jazykovou situací ruštiny na přelomu tisíciletí.

Výzkum je zaměřen výhradně na jmenné slovní druhy (substantiva, adjektiva a číslovky), které jsou významnými prostředky analytismu v morfologické rovině ruštiny. Nesklonná přejatá substantiva představují hlavní výrazový prostředek dané tendence, jejich popis a analýza v konfrontaci s ekvivalenty v češtině jsou soustředěny v následujících dvou kapitolách. Výklad ilustruje dokladový ma¬teriál z ruských publicistických textů a slovníků cizích slov, jazykový materiál je také konfrontován s korpusy ruštiny a češtiny.

Kniha je určena především lingvistům, překladatelům, posluchačům a doktorandům rusistiky.