Lokomotivy řady 365.0, které byly první československou konstrukcí po první světové válce, neměly dostatečný výkon. Především na tratích s náročnějším sklonem nezvládaly držet požadovanou rychlost, a tak Československé státní dráhy přišly s požadavkem na silnější stroj. Dle zadání měla nová rychlíková lokomotiva utáhnout vlak o hmotnosti 400 tun do stoupání 10 promile rychlostí nejméně 60 km/h při maximálním nápravovém tlaku 16 tun. Ministerstvo železnic zadalo zakázku Škodovým závodům, ověřovací série byla objednána v roce 1925 a hned nato začaly v plzeňském podniku práce na nejkrásnější a nejsilnější československé lokomotivě meziválečné éry. První kusy řady 386.0 byly dodány roku 1926, ale záhy vyšlo najevo, že mají vyšší než požadovanou hmotnost. Nápravový tlak činil 17 tun, a lokomotiva, která získala upravené označení 387.0, proto nesměla na většinu tratí. Dráhy měly pochopitelně výhrady, ale i tak nový stroj převzaly a podrobily zkouškám. Mezitím se výrobce snažil nedostatky odstranit a tratě byly rekonstruovány, aby unesly i těžké lokomotivy. Ani druhá série z roku 1930 však odběratele neuspokojila. Podařilo se to až třetí sérii, jejíž výroba byla zahájena v roce 1932. Do roku 1937 bylo v celkem pěti sériích vyrobeno 43 kusů řady 387.0. Jednotlivé série byly zdokonalovány – díky úpravám mohly lokomotivy dosahovat rychlosti až 120 km/h, přičemž za hodinu spolykaly dvě tuny uhlí a vytvořily páru ze 100 litrů vody. Neobvykle krátký litinový komín s korunou, který připomínal módní dámský účes, stroji zajistil přezdívku Mikádo. Když koncem 40. let přišly modernější řady známé jako Šlechtična a Albatros, Mikáda byla přesunuta na osobní vlaky, kde postupně dosluhovala. Poslední exemplář byl vyřazen roku 1974. Výkony parních lokomotiv na neelektrizovaných hlavních tratích pak převzaly dieselové lokomotivy, ale řada 387.0, která v sobě kombinovala eleganci a výkon, je dodnes právem považována za vrcholnou konstrukci rychlíkové lokomotivy v Evropě…Reverzní straně mince, která je dílem medailéra MgA. Martina Daška, vévodí vyobrazení Mikáda na kolejích. V návaznosti na název cyklu je dalším motivem reverzu detail jednoho z kol lokomotivy. V podobném duchu se nese i averzní strana mince, která je vyplněna segmenty kol různých dopravních prostředků. Protože mince České mincovny vycházejí v licenci zahraničního vydavatele, kterým je ostrov Niue, nese averz ještě jeho nezbytné náležitosti – státní znak, nominální hodnotu 1 DOLLAR (NZD) a rok emise 2023.