Esej věnovaný dílu mexické barokní básnířky, jeptišky Juany de la Cruz (1651-1695), v němž Octavio Paz vzdává hold jejímu duchovnímu odkazu, heroickému zápasu s ortodoxií a snaze vymezit prostor svobodnému myšlení. Život a dílo Juany Inés de la Cruz (1651-1695), jejíž literární texty daleko přesáhly dobu vzniku, nejsou pro Octavia Paze pouhou inspirací k napsání biografie, historicko-sociologickým diskursem, literárním a životopisným esejem. V eseji je veden dialog mezi minulostí a současností, řada z témat se již objevila odděleně v jiných dílech autora, zde však je pohled ucelený, témata splývají, prolínají se: Mexiko, poezie, politická moc, obraz.
Kniha mimořádně citlivým způsobem přibližuje životní osudy řeholnice Juany Inés de la Cruz na pozadí složitých dějin Mexika 17. století, s akcentem na téma politické moci a svobody, symbolů vzestupu a pádu současně. Porážka Juany na sebe bere díky jejímu dílu odlišný význam, je jím odvaha, která překračuje hranice, a je to fascinace pádem, usilování o to nejvyšší. Byla tím, kým chtěla být, trpělivě a skrytě hledala psychickou a morální soběstačnost, která byla základem jejího života a osudu básnířky a intelektuálky. Hrdá umíněnost ji dovedla k tomu, že se sklonila, ale nezlomila. Její osud je výrazem inteligence a vůle ve službách vnitřní svobody.
Informace
Koupit
