sólisté,Symfonický orchestr hl.m. Prahy (FOK)/Jiří Bělohlávek – Dvořák : Stabat Mater

Původně byla tato sekvence uváděna 15. září na svátek Panny Marie Sedmibolestné, později byla přesunuta na pátek po tzv. neděli Smrtelné, tedy týden před Velkým pátkem. Obsah Stabat Mater, obraz matky, která ztrácí své dítě a s bolestí, avšak v pevné víře v Boha se vyrovnává se svým těžkým údělem, vnímáme v pašijovém týdnu velmi citlivě a intenzivně. Jedná se o sekvenci s velmi starou tradicí. Její původ je samozřejmě ve středověku a v roce 1727 byla přiřazena ke čtyřem sekvencím, které byly oficiálně uznány (Victimae paschali laudes, Veni sancte spiritus, Lauda Sion salvatore a Dies irae) na tridentském koncilu v letech 1545-1563.

Nepřekvapuje, že text Stabat Mater, jehož autorem je pravděpodobně mnich řádu sv. Františka Jacopone da Todi (1230?-1306), inspiroval řadu skladatelů. Pokud se pustíme do hledání, studií a konfrontací, určitě nemůžeme přehlédnout Stabat Mater Giovanniho Pierluigiho da Palestrina, Giovanniho Battisty Pergolesiho, Gioacchina Rossiniho, Karola Szymanowského,…