Sláva Kunst se svým orchestrem – Praha si zpívá. Písničky z let 1955-1965

Z komentáře k původnímu LP 1113 4174:

Na začátku šedesátých let uspořádal Svaz československých skladatelů setkání autorů polek a valčíků s hudebními vědci. Do podzemního sálku Reduty v Praze na Národní třídě přišlo tehdy na padesát skladatelů, textařů a kapelníků. Byl tam usměvavý pan Vejvoda ze Zbraslavi i podmračený kapelní Valdauf ze Střešovic. Přišel vysoký a stále do žertu naladěný pan Karel Vacek v dobře padnoucím obleku a maličký a tichý skladatel Josef Poncar v mysliveckém kabátku. A mnozí jiní. Všichni se tam od jednoho renomovaného hudebního teoretika dověděli úžasnou věc: že totiž ta jejich muzika, kterou milovali a celý život dělali, jejíž oblibu si bylo možno ověřit na kterékoliv taneční zábavě, patří už nenávratně minulosti, že je dokonale odbytá, neživotná a oni sami, autoři a zpěváci, že jsou vlastně pouze historickým anachronismem.

Překvapení "lidovkáři" reagovali každý jinak. Karel Valdauf se rozhněval a křičel, Vejvoda s Poncarem potichoučku odešli, Jára Marek,…