V Šeptání Ďábla může být dobro zlem a zlo dobrem, žádné z nich nemusí vítězit a vlastně spolu ani nemusí bojovat. Přesto se postavy v jednotlivých povídkách dostávají do vyhrocených situací, které v průniku pozemské skutečnosti a mystického nadpřirozena nabírají absurdní až cynický vývoj a končí překvapivými pointami. Z celého souboru pak vychází jako jediný důležitý hybatel živoucí a nedokonalý člověk, který nastavuje zrcadlo své nejisté pravdy okolním "mocnostem", a dává tím událostem často velmi nečekaný spád.