Schola Gregoriana Pragensis – Ach, homo fragilis

Zhruba od konce 14. století vznikaly v Čechách útvary podobné písním s poetickým výrazivem, nazývané souhrnně jako lejchy. Některé z nich jsou strofické, podobně jako hymny (Ach homo fragilis, Ave spes et salus), jinde převládají dlouhé "rapsodické" fráze, které velmi volně rozvíjejí tradiční chorální melodiku. Vedle proseb k Bohu o spásu a odpuštění se lejchy obracejí k Panně Marii, jejíž kult byl v pozdním středověku neobyčejně živý. Z této konstelace vychází i dramaturgické členění nejnovější nahrávky souboru Schola Gregoriana Pragensis pro Supraphon: po první části věnované pokání následují zpěvy věnované Panně Marii jakožto hlavní přímluvkyni za hříchem postižené lidstvo. Návrat ke kajícnosti ve třetí části není výrazem pesimismu, ale vědomí nepřetržitého lidského vyrovnávání se se svou vlastní křehkostí.

Tato nahrávka získala v březnu 2003 ocenění Choc du Monde de la Musique - Le Monde de la Musique