Sabina Ludányiová – Poslední drink

Poslední drink, poslední úsměv, poslední uklonění před světem, který věří, že jsme v pořádku. Píseň o maskách, co nosíme, aby všechno působilo klidně a nadšeně. O pevném zázemí, které se navenek nikdy nehroutí. O větách „jsme v pohodě“, které říkáme tak často, až jim sami skoro uvěříme. A pak přijdou chvíle, kdy se světla ztlumí, dveře se zavřou a my zůstaneme sami se vším, co jsme přes den schovali. S tím, co je v našem nitru, kam nikoho nepouštíme. S tím, co víme jen my. Tahle píseň je o tichých pádech, o vnitřních osudích, o každodenním hraní rolí a o démonech, kteří se ozvou, když je ticho nejhlasitější.