Různí interpreti – Hurník: Apokryfy aneb Hudba neutěšitelka

Komentář k původnímu LP 0 18 0543 vydané Supraphonem v roce 1968:

To je v pořádku, když umělec bere vážně svoje povolání. Číhá tu však nebezpečí, že se svým uměním začne brát příliš vážně i sám sebe. Tady je jedna dobrá obrana: zabrousit do cizího oboru jako naivní začátečník a bavit se svou vlastní diletantskou neobratností. Čili, najít si svého koníčka.

Před několika lety jsem se začal takto těšit (vždy po večerech, kdy už jsemnechtěl hudbou rušit sousedy) psaním povídek. Byl to můj čistě soukromý hobby. Jenže kdo odolá, aby se jednou se svým koničkem nesvěřil? Ty povídky jsem ukázal v Hudebních rozhledech a redakce je otiskla. Měly jakýsi ohlas, i začal jsem být zvědavý, zda bch z nich nedokázal sestavit celou knížku. Stalo se, vyšli Trubači z Jericha, těch se ujal Ivo Fischer a upravil je v rozhlasové pásmo. Režisérské umění Jiřího Horčičky se mi zalíbilo, i napsal jsem pro něho další hry, a tak než jsem se nadál, byla z nevinné soukromé zábavy moje další profese vedle kompozice a…