Různí interpreti – Hrubín: Jobova noc

František HRUBÍN (*17.9.1910 – †1.3.1971)

Poéma Jobova noc vyjadřuje pocit ohrožení rodné země, Job zde není biblickou postavou, JOB=BOJ - obráceně znamená toto jméno BOJ.

Rámcem a hlavní inspirací této sbírky byla válka, "bouřlivá noc", v níž si Hrubín vysnil churavého básníka Joba. Jeho nemocí je bezmoc, neorozhodnost a pasivita, pocit ponížení.

V posledním zpěvu se vynořuje obraz Čech; nad vnitřními spory, úzkostí a nejistotou zaznívá až patetický hymnus na Čechy, odkazující na staré romantické vlastenecké písně.

Ach, Čechy krásné, Čechy mé!

Obraze rámu prastarého,

kolikrát vytrhli tě z něho,

že oprýskaly barvy tvé

až po tmu hrobů.

-----

Ach, Čechy krásné, Čechy mé!

Opánku tvrdě uchozený,

v úvozu nebes pohozený,

ty nejsi ztracen poprvé.

Kolikrát vlast, když tma ji štvala,

řeménky řek si rozvázala

a bosa šlápla do krve!