Různí interpreti – Historie psaná šelakem - Zlatý věk české operety 1 1928-1933

Opereta jakožto hudební jevištní forma s mluvenými dialogy - a nyní ocitujme z hudební encyklopedie - "zdůrazňuje snadno uchopitelnou melodiku a nesložité rytmické uspořádání, písňové prvky a taneční čísla, nekomplikovanou a srozumitelnou dějovost i přehlednost formy. Její náměty jsou komediálního charakteru bez hlubší dějové motivace a charakteristiky postav…"

Podle této definice tedy cosi jako kvintesence plytkosti a pomíjivosti - prostě hudební kýč. A přesto některé operety českých autorů, které byly poprvé uvedeny na jevištích hudebních divadel ve dvacátých a třicátých letech minulého století (jež lze bez přehánění nazvat zlatým věkem české operety), zažívají opakovaný úspěch dodnes. Vždyť kolikrát jen byla v posledních osmdesáti letech u nás nově inscenována opereta Járy Beneše "Na tý louce zelený", či na operetních scénách po celém světě "Rosemary" českého rodáka Rudolfa Frimla!

Při sestavování tohoto a dalších chystaných výběrů melodií z nejúspěšnějších operet českých autorů,…