Rovníková Guinea - v popisu následuje katalogové číslo MICHEL Rovníková Guinea je přímořský stát ve Střední Africe. Leží asi 200 km severně od rovníku mezi republikami Kamerun a Gabon, na západě přiléhá ke Guinejskému zálivu, v němž nejbližším sousedem je Svatý Tomáš a Princův ostrov. Dřívější španělská kolonie na tomto území se jmenovala Španělská Guinea (od r. 1926, předtím Río Mbini), po získání nezávislosti přijal nový stát jméno odrážející blízkost rovníku a Guinejského zálivu. Jedná se o jediný stát pevninské Afriky, kde je španělština oficiálním jazykem (krom autonomních Španělských severoafrických držav v sousedství Maroka). Je to 11. nejmenší země Afriky, její rozloha činí pouze 28 051 km². Hospodářsky je ale významnější díky objevení značných zásob ropy v pobřežním šelfu. Ačkoliv je Rovníková Guinea nominálně nejbohatším státem v Africe (nejvyšší poměr HDP na hlavu, dokonce vyšší než některé evropské země), ve skutečnosti je to rozvojový stát s velmi nerovnoměrně rozdělenými statky a řadou dalších nepříznivých charakteristik: kolem 57 % obyvatel nemá ani přístup k čisté pitné vodě, dětská úmrtnost je 14. nejvyšší na světě, počet nemocných AIDS je 15. nejvyšší na světě a průměrná délka života je necelých 63 let. Ropné bohatství země zůstává v rukou hrstky členů mocenských špiček včetně samotného prezidenta-diktátora. Bitva u Yorktownu (28. září – 19. října 1781) a kapitulace britských vojsk lorda Cornwallise představují jedno z posledních velkých střetnutí Americké války za nezávislost. Spojené síly Francie a amerických separatistů oblehly vojska lorda Cornwallise v oblasti Yorktownu. O naprosté obklíčení se postaralo francouzské námořnictvo, které krátce předtím porazilo britskou flotilu v bitvě u Chesapeake a zablokovalo přístupy z moře. Tato jediná významná porážka, kterou Royal Navy v 18. a 19. století utrpělo, znamenala naprostou katastrofu jak pro Cornwallisovu armádu, tak pro celé britské válečné úsilí ve válce. Spojené síly Američanů a Francouzů převyšovaly Cornwallisovy muže více než dvojnásobně a námořní blokáda odřízla Brity od potřebných dodávek. Cornwallis se přesto nevzdával, vytvořil okolo Yorktownu několik pásem improvizované obrany a ta zuřivě bránil. Doufal přitom v posily, které měly dorazit od New Yorku a s jejichž pomocí hodlal rozdrtit obléhatele. Brzy se však ukázalo, že převaha nepřátelských děl je příliš velká. Obléhatelé postupně přes zuřivý odpor Cornwallisových mužů rozbili obě improvizované linie lehkého opevnění (v podstatě je rozstříleli děly i s každým, kdo se zavčas neskryl) a postupně se propracovali do pozic, odkud měli možnost pálit přímo do britského ležení. Když si zoufalý Cornwallis uvědomil, že posily nedorazí včas, pokusil se nejprve nějaký čas získat nočním útokem na obléhací baterie děl. Kdyby je vyřadil, značně by tím obléhatelům narušil plány a měl by šanci vydržet až do příchodu posil, ovšem jeho noční útok zkrachoval. Když pak selhal i následný pokus probít se nečekaným úderem z obklíčení, Cornwallis nabídl kapitulaci. Porážka vedla k rezignaci britského ministerského předsedy a přesvědčila Británii, že není v jejím zájmu pokračovat ve válce, která se i jinak vyvíjela spíše nerozhodně a odčerpávala z jejího rozpočtu obrovské sumy, aniž by slibovala nějaký větší zisk.
Informace
Koupit
