Nemocná, nakažená, zkažená. Berte si to, jak chcete. Mně je to jedno. Klidně na to i umřu. On mě viděl. Ví, kdo jsem.

O hranicích mezi snem a realitou, nemocí a láskou. O tom, zda existuje trest za neštěstí. Není to červená knihovna, ale různobarevná smršť myšlenek, citů a událostí. Držíte v ruce nejen komorně poutavý a poutavě komorní příběh, ale především sondu do Ágnesiny duše. Chce ji oloupat jako cibuli, postupně slupku po slupce, a spatřit její jádro, ať může být jakkoliv temné. Protože Ágnes nechce pomalu umírat zaživa v té unylé běžnosti dní, s mužem bez vůně a zápachu, vedle kterého uvadá jak utržená květina. To proto se upíná k nedosažitelnému. To proto se z ní stává stalker, pacientka, vězenkyně… To proto, že jednoho dne v knihovně potkává Jana a jako moucha v pavučině zůstává lapena v jeho pronikavě modrých očích. Jestli takové vůbec mohou být…