Při pohledu ze Země má podhoubí tvar vody - vanjek .

Ani dystopie, ani virtualita, ani fantazie. Protože neexistuje odstup. Nic není dáno předem. Každým krokem vznikáme a zanikáme spolu se Zemí. Člověk, zvíře, houboviště, shluk věcí, myšlenek, ostrovů a… jsme všichni jedno tělo. Psychedelicky se v něm převalujeme jako hlad, jako vzájemná starost. Vše je možné, vše je vtělené. Prožívání jako fundamentální vlastnost hmoty. Fikce stojí stranou. A ještě ta těla nepochytitelných slov... Ještě společně vzdálit skutečnost od dokončení.