Rozlehlé, krásné a žírné údolí v rodopském pohoří, obývané pokojnými rody křesťanských pastýřů a rolníků, zasáhlo po vpádu Turků na bulharské území sice několik vln tureckých výbojů, ale ke konečnému, masovému zúčtování s "nepřáteli víry Prorokovy" v Elindeně došlo teprve v polovině 17. století. Elindeňu obsadily zvlášť vyslané oddíly janičárů a vzápětí po nich hordy bašibozuků a zaplavily ji krví... Udeřila hodina konečného rozhodnutí: Zemřít surovou rukou tureckých katů, nechat zneuctít vlastní matku, ženu, sestru zvrhlými násilníky, vehnat vlastní děti do nejkrutějšího otroctví? Nebo se raději zříci svého boha a pokořit se cizímu? Toto dilema je myšlenkovým jádrem tohoto poutavého, dějově bohatého a stylem a kompozicí originálního románového díla. Jak je řešili obyvatelé Elindeni, líčí autor ze dvou perspektiv: úryvky z fiktivních zápisků dvou svědků elindeňského dramatu, pravoslavného mnicha a francouzského šlechtice v tureckých službách. Rok vydání knihy: 1974