Originální barevná signovaná litografie - Praha - Pohled na Chrám sv. Mikuláše (Pragensia). Autorem je malíř a grafik Vojtěch Kubašta. Signován vpravo dole v ploše V.K.- viz foto, dále signován tužkou vpravo dole - viz foto. Chrám svatého Mikuláše Chrám svatého Mikuláše byl budován v několika etapách, se kterými se společně seznámíme. Na místě původně stával gotický kostel svatého Mikuláše ze třináctého století. Tento kostel se stal, ostatně jako ostatní budovy Malostranského náměstí, majetkem tamního jezuitského řádu. Původně byl kostel hlavním farním kostelem pro celou Malou Stranu. Po čase získali jezuité jisté finanční prostředky, za které se rozhodli vybudovat nový kostel a profesní dům. Rozměry včetně rámu cca 44 cm x 31 cm. Rám je úzký, zdobený, místy má otluky - viz foto. Originální barevná signovaná litografie na papíře. Obraz je zasklen. Celkový stav - viz foto. Obraz je ze 70 let 20. století. Bude perfektní dekorací Vašich prostor. Originalitu díla plně zaručuji vrácením peněz. Kubašta Vojtěch * 7.10.1914 Vídeň (Wien) (Rakousko (Austria) + 7.7.1992 Praha typograf, architekt, ilustrátor, malíř, scénograf Vojtěch Kubašta se narodil v roce 1914 ve Vídni. Cesta vídeňského rodáka českého původu za světovou proslulostí započala v pražské čtvrti Smíchov, kam se jeho rodiče v roce 1918 přestěhovali. Zde vystudoval základní školu i reálku. Od dětství rád kreslil, už za studií uplatnil své kreslířské a malířské schopnosti v loutkovém divadle v Domě Jana Amose Komenského, kde navrhoval loutky, maloval kulisy a vytvořil dodnes zachovanou oponu. Tady se také seznámil s principálem souboru a autorem divadelních her a povídek Čeňkem Sovákem. Po ročním abiturientském kurzu na Obchodní škole v Resslově ulici studoval v letech 1932–1938 architekturu na Českém vysokém učení technickém v Praze. Na škole působili vynikající profesoři – historici umění Oldřich Stefan, Václav Vilém Štech, Zdeněk Wirth, architekt Antonín Engel nebo malíř Oldřich Blažíček. Během studia vytvořil (společně s Rudolfem Ungerem, Robertem Ječným a Janem Hirdem Pokorným) první architektonické návrhy (schodiště Clam-Gallasova paláce, stanice metra Anděl, výzdoba hotelu Sykovec). Navštívil Bulharsko, Jugoslávii a Turecko, se spolužáky dokumentoval pro Zdeňka Wirtha mizející lidovou architekturu, kreslil a fotografoval na Plzeňsku, Vodňansku a Chotěbořsku. Vojtěch Kubašta ilustroval řadu dětských knih, mimo jiné Arabské pohádky z 1001 noci Kamila Bednáře, Nejkrásnější pohádky Boženy Němcové, Národní pohádky Karla Jaromíra Erbena, Ježek Pícháček mezi lidmi a Ježek Pícháček mezi zvířaty Čeňka Sováka. Za vedení spisovatele a překladatele Jaroslava Janoucha vydávalo nakladatelství Vyšehrad v letech 1939–1945 knihy pro děti, na jejichž celkové podobě se Vojtěch Kubašta (vedle bohatých ilustrací) často podílel. V roce 1942 poznal nakladatele Otakara Štorcha-Mariena, díky kterému mohly vzniknout velkoryse vypravené litografické cykly pražských historických stavebních památek – Loretánské meditace s textem Jiřího Karáska ze Lvovic, Melancholie Strahova a Valdštejnský palác v Praze s texty historika Zdeňka Wirtha a Klementinum (1945) se studií Zdeňka Kalisty. Kolem roku 1953 vznikly první Kubaštovy prostorové realizace. O trojrozměrné knihy (tzv. pop-up books) a obrazy vydávané podnikem zahraničního obchodu Artia byl ve světě obrovský zájem. Doma bylo jeho dílo utajováno, do ciziny vyváženo ve statisícových nákladech a v mnoha jazykových mutacích. Největší úspěch měly Kubaštovy dětské knížky, překládaly se do sedmatřiceti jazyků a prodalo se pětatřicet milionů výtisků. On byl výborný v tom, že všechno dělal sám, nejen obrázky, ale i technickou stránku prostorové knihy, což tenkrát zvládl jen málokterý výtvarník. Neustále vymýšlel další zlepšováky. Autíčka, která doslova vyjedou z knihy, nebo papírový strom, který jedním tahem rozevřete a vyletí pták Ohnivák. Kubašta měl doma obrovský archiv výstřižků, zajímal se o reálie v jednotlivých zemích. Sbíral všechny obrázky indiánů, námořníků nebo arabských šejků. Encyklopedie pohádek, příběhy zvířátek nebo dobrodružné putování dvou chlapců – Tipa a Topa – zaujaly čtenáře po celém světě. Kubašta se rychle stal žádaným umělcem, jeho dílo si objednávali Američané, Rusové i Japonci. Největším úspěchem pro Kubaštu však nebyly milionové náklady jeho knih, nýbrž splněný sen v Americe. Od dětství miloval film, hlavně tvorbu Walta Disneyho. V 60. letech se o českém výtvarníkovi doslechl Disney a rozhodl se, že mu zadá výrobu několika příběhů, například Bambiho nebo Knihu džunglí. Věděl, že se může spolehnout nejen na kvalitu, ale také na rychlost. Američanům trvala výroba jedné rozkládací knihy rok, Kubašta to zvládl za tři měsíce, a zaměstnal tím desítky lidí. Dostali od něj maketu a obrázky pro jednotlivé strany knihy, které se tiskly ve Velkém Šenově. Tam byla specializovaná tiskárna, která měla svůj vlastní papír a barvy z Německa. Na tisku se rozhodně nešetřilo, každý list knihy je doslova nacucaný barvou. V letech 1
Informace
Koupit
