Inspirace poezií Otokara Březiny (1868–1929) byla pro básníka Jakuba Demla (1878–1961) a jeho dílo určující. Přátelství s Březinou bylo jedním z jeho nejtrvalejších vztahů – přes veškerou odlišnost jejich povah, společenského postavení i životních osudů mezi nimi patrně nikdy nedošlo k otevřené roztržce. Březinovy a vlastní listy vydal sám Deml již počátkem třicátých let 20. století ve dvou knihách, teprve nyní však vycházejí formou vzájemná korespondence. Ta bez výraznějších předělů zachycuje téměř tři desetiletí. První kniha dvojsvazkového kompletu obsahuje všechny dochované dopisy mezi Demlem a Březinou. Druhá kniha přináší další texty, které s korespondencí souvisejí. Obsahuje faksimile či přepisy vzájemných rukopisných dedikací v Březinových a Demlových knihách. Následuje Demlův rukopisný deník K Březinovi z let 1901 až 1903, který mimo jiné popisuje několik prvních setkání obou básníků a tím přibližuje i úplný počátek jejich přátelství, v dochované korespondenci nezachycený. Další část knihy, literárněhistorický komentář, vsazuje přátelství těchto dvou pisatelů do rámce dobových dějů, jejich autorských osobností i soukromých osudů a sleduje i Březinův „posmrtný život“, podstatně ovlivněný také Demlovou knihou Mé svědectví o Otokaru Březinovi (1931). Ediční aparát zahrnuje též obsáhlé vysvětlivky k dopisům, dedikacím i deníku, jmenný rejstřík, který uvádí základní biografické údaje o zmiňovaných osobách, ediční poznámku a podrobný soupis dopisů. Knihu doplňují dobové snímky náměšťského fotografa a Demlova přítele Ondřeje Knolla (1883–1960).
Informace
Koupit
