Poslední křížové výpravy (Rytířské cesty na Západě v pozdním středověku)

Křížové výpravy ve 14. a v 15. století zdaleka nepředstavují jen lehkovážná dobrodružství rytířů pozdního středověku, ale odrážejí zásadní moment budování předmoderní Evropy. Byly určujícím faktorem jak pro další vztahy mezi křesťanskými a jinověreckými státy, tak pro způsob, jakým jsou vnímáni "ti druzí", a rovněž pro utváření společné identity evropské šlechty. Záměrem této knihy je sledovat stopy rytířů, kteří se vypravili až na samé hranice tehdejšího křesťanského světa, a poskytnout ucelený pohled na jednotlivá bojiště kruciát pozdního středověku. Přestože duch křížových výprav svým způsobem přetrval nejméně do 16. století, je Cholletův výklad zaměřen na období od dobytí Akkonu mamlúky (1291) po dobytí Konstantinopole Osmany (1453).