Pojednání o dějinách náboženství - Mircea Eliade

Jedna z nejvýznamnějších prací známého rumunského badatele, pojednává o základních pojmech historie náboženství. Autor se v této knize zabývá povahou posvátna, různými typy božstev, stěžejními náboženskými symboly a jevy, posvátným prostorem i časem a morfologií a funkcí mýtů. MEDAILON AUTORA: Mircea Eliade (1907 - 1986), rumunský religionista, historik a filosof náboženství, spisovatel, esejista, kritik, profesor a diplomat. Tři roky pobýval v Indii, kde se učil sanskrt a jógu; toto období je považováno za jedno z nejdůležitějších v jeho životě. Učitelem se mu stává indický filozof Surendranáth Dasgupta. Nejprve pobývá u něho, později odchází meditovat do himálajského kláštera. Po návratu z Indie vydává své vzpomínky a v roce 1933 román Maitreyi, který ho okamžitě v Rumunsku proslaví. Ve svém díle o dějinách náboženství je nejvíce ceněn pro spisy o šamanismu, józe a kosmologických mýtech. Jeho myšlení bylo značně ovlivněno dílem tradicionalistické školy, které také popularizoval. Ve svých autobiografických a fantasy titulech se věnoval především osobní náboženské zkušenosti pravoslavného věřícího. Mircea Eliade své myšlenky zakládá především na termínu posvátna. To se podle něj může projevovat například v nějakém předmětu či rostlině.