Po dně (Příběhy směrů, cest, škol, žáků a mistrů )

„Protože naše příběhy jsou omezeny plochou listu jednoho papíru, musíme se vyjadřovat nanejvýš stručně,“ zahájil hodinu slohu mistr Proslov. „Všichni víme, že každý, naprosto každý, každá osoba, každá postava, každá bytost, ať žije kdekoli, tedy i v příbězích, se mění a vyvíjí. Jak vyjádřit, co nejjednodušeji a nejúsporněji, na postavách našich příběhů tento proud změn? Docela prostě. Měníme vlastní jméno této osoby. Změna probíhá stále, průběžně, tak jak se rozvíjí příběh. Aby byla věc jasná, uvedeme si příklad: V našem příběhu vystupuje osoba mistra, který se na začátku příběhu jmenuje Brusinka. Jak příběh postupuje a rozvíjí se, Brusinkovo jméno změníme, například na Brusík. Příběh se rozvíjí, a jméno tedy znova proměníme, třeba na Výbrus (nebo dle libosti na Výbrusný, Výbrusnář, Výbrusnej, Výbrusnos, Výbrusník, Výbrusníček, Výbruska).