Obraz - Písmena. Signován uprostřed a datován uprostřed dole - viz foto. Rozměry včetně rámu cca 33 cm x 24 cm. Obraz je adjustován do nového rámu. Linoryt na papíře. Celkový stav - viz foto. Obraz je z roku 1981 Bude perfektní dekorací Vašich prostor. Šváb Jaroslav * 24.5.1906 Hodonín + 16.5.1999 Praha ilustrátor, kreslíř, typograf, grafik, malíř, pedagog Rodina se již roku 1910 přestěhovala do Tábora, kde vystudoval reálné gymnázium a kde v té době působili jako středoškolští profesoři J. Vodrážka a K. Štika, dvě pozdější legendy českého grafického umění. Jejich pozornosti neušel talent a výtvarná aktivita mladého Švába a také jej výrazně ovlivnili. Po nedlouhé úřednické dráze absolvoval Šváb v letech 1925 - 1931 Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, třídu knižní úpravy, písma a tisku J. Bendy a třídu užité grafiky a figurální kresby F. Kysely. Po ukončení školy prošel pod vedením M. Kalába krátkou, avšak pro budoucnost významnou praxí v Průmyslové tiskárně. Další Švábova umělecká dráha byla již výtvarně jednotná i když oborově různorodá. Věnoval se scénickým návrhům, návrhům knižních obálek, plakátů, výtvarným řešením výstav právě tak, jako volné, zejména krajinářské kresbě. Vypracoval návrhy na řadu cenin, známek, razítek, prospektů a pod. Jako mladý absolvent navrhl barevnou vitráž s námětem sv. Ludmily a sv. Václava, která byla použita na výstavě ve Stockholmu. Později se intenzivně věnoval práci pro divadlo - od loutek až po návrhy scén a divadlo mu zůstalo velikou láskou po celý život. Přes mnohostranné aktivity těžiště Švábovy práce již od samého počátku výrazně směřovalo do oboru knižní úpravy v nejširším smyslu slova . V tomto oboru se stal záhy přední a respektovanou uměleckou osobností a získané zkušenosti také publikoval v několika statích o českém výtvarném umění a o užité grafice zvláště. Významným obdobím nejen pro Švába osobně, ale i pro české výtvarné umění bylo jeho pedagogické působení na proslulé grafické škole „Oficina Pragensis" v letech 1939 - 1948. Tuto soukromou školu založil roku 1934 pražský Němec Hugo Steiner-Prag, když z Německa emigroval zpět do Prahy a při své další emigraci v roce 1939 zvolil právě Jaroslava Švába, aby v jeho díle pokračoval. Ten školu přestěhoval z Valdštejnského náměstí do Dittrichovy ulice a původní, dosti tradičně, až klasicky pojatý způsob výuky převáděl na moderní tvar pedagogické práce a výtvarného nazírání. Vytvořil tak ústav, který se neodmyslitelně zapsal do historie české výtvarné pedagogiky a svůj význam měl především v době okupace, kdy byly vysoké školy uzavřeny. Škola do svého zániku v roce 1948 vychovala mnoho významných žáků (L. Fára, A. Šimotová, V. Bláha, V. Cinybulk a další). Tvorba Jaroslava Švába má několik období, která se promítají do všech oborů jeho činnosti, podstatné však je, že v šedesátých letech se ve velké míře oprošťuje od viděné skutečnost a přiklání se k vyjádření stručnou a výstižnou zkratkou, přičemž v celém výtvarném projevu není přehrada mezi volnou a užitkovou grafikou. Od roku 1940 byl Šváb členem SČUG Hollar a od roku 1963 až do jeho zrušení v sedmdesátých letech předsedou, od roku 1989 čestným předsedou. Od roku 1981 byl čestným členem Spolku českých bibliofilů a od roku 1984 čestným členem SSPE. Vystavoval od roku 1929, doma přibližně na dvaceti samostatných a na nejméně sedmdesáti kolektivních výstavách. Tvorbou exlibris se Jaroslav Šváb zabýval od roku 1921, soustavné pak od roku 1963 až do poloviny osmdesátých let. Ctil exlibris jako samostatnou disciplinu užité grafiky a jeho knižní značky mají v české tvorbě tohoto žánru zvláštní postavení. Přes svůj moderní výraz zůstávají tradiční knižní značkou a nikdy nesměřují k tomu, aby se staly malým volným grafickým listem s textem připsání vlastníku. Co do techniky (mimo počátky tvorby) převažuje černobílý linoryt (přesněji rytina do PVC), často s užitím jedné doplňkové barvy. Již v době studia získal Šváb první cenu ve školní soutěži na knižní značku Uměleckoprůmyslového muzea (1927) a v roce 1932 opět první cenu v soutěži SSPE v kategorii pérovek. V roce 1983 se stal prvním laureátem nově vzniklého Trienale českého exlibris v Chrudimi. Soupis knižních značek Jaroslava Švába zaznamenává celkem 270 exlibris a 24 nerealizovaných návrhů vytvořených do roku 1995. ZDROJ: Informační systém abART
Informace
Koupit
