Pavel Dobeš – Skupinové foto

Z obalu původně LP desky 81 0797-1: O talentu Pavla Dobeše jsem cosi tušil z folkových pódií, ale teprve demokazeta s třiadvaceti nahrávkami pořízenými v budíkovském studiu roku 1987 mi dopověděla to podstatné: písničkář od svých začátků dozrál v ryzí osobnost. A stal se takříkajíc přes noc také hvězdou kuloárů. Zpola ostravsky chlapácký drsný, zpola křehce něžný a citlivý. Jak tohle všechno přenést na desku? Průzkumnické EP z jara 1988 naznačilo, že s odbytem nebudou starosti a dalo ty nejlepší reference kandidátovi na samostatné album. Bylo jasné, že na něm by se měl Dobeš představit jako autor i interpret co nejkomplexněji, v jakési "základní" podobě. Proto deska, kterou držíte v rukou, dodržuje logické dělení vlastně na dvě historické etapy: první strana připomíná zpěvákova rozpustilá ostravská léta, druhá je odrazem lyričtějšího a komornějšího nedávna. Z původních budíkovských nahrávek, na nichž se hráčsky podílel hostitel Martin Kratochvíl, bylo záměrně použito co se dalo.…