Otakar Brousek st. – Josef Václav Sládek

Z komentáře Dr. Vladimíra Kováříka k původnímu LP albu 1118 1470 "Josef Václav Sládek" vydanému Supraphonem v roce 1974 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:

...Vrátil se (z Ameriky), ještě nějaký čas tápal až konečně existenčně zakotvil jako středoškolský profesor. Všechen svůj volný čas věnoval literatuře, redigování almanachů, časopisu Lumír, překládání z cizích jazyků i vlastní tvorbě. Druh Vrchlického, Zeyerův, Nerudův, zaujal brzy osobitostí své poezie i svým charakterem. Neokázalý, neoslnivý, nepatetický, prostý jako skřivan z českých polí, zpíval jen o tom, co hluboko prožil a procítil, co prošlo jeho srdcem a jeho myslí… Vytvořil hlubokou, mužnou poezii intimní. Vyzpíval štěstí mladé lásky, ještě trochu v tónech hálkovských, ale záhy poté poznal žal nad ztrátou mladé manželky, s níž prožil sotva rok života, i nové štěstí, když poznal druhou ženu, která pak věrně provázela jeho kroky až do stáří. Zde už připomene Sládek spíše Nerudu než Hálka, ale jen základním laděním,…