Kniha přispívá k poznání dějin moderního urbanismu a územního plánování. Hlavním tématem jsou ekologicky šetrné tendence, které jsou zastřešeny konceptem organické modernity. Text začíná u počátků moderního českého urbanismu a územního plánování, zachycuje proměny v meziválečném období, přináší vhled do ekologicky šetrných studií a koncepcí za druhé světové války, ale i do změn vzešlých z nástupu socialistického systému v plánování a výstavbě. Text se nakonec věnuje teoreticky i realizačně bohatým šedesátým letům a končí rokem 1968. Kniha ukazuje, že ekologicky šetrné tendence v českém a slovenském urbanismu a územním plánování mají nejen řadu podob a variant, ale také svou hlubokou tradici.