Krátké sychravé dny, bláto, mráz, holé stromy a slunce často i několik dní vytrvale ukryté za šedivými mraky, jež jeho blahodárným paprskům nedovolí ani na chvilku potěšit prochladlou zem či sklíčená srdce smrtelníků. S vánočním obdobím se vedle radostného rozjímání a nesčetných tradic, stále častěji ustupujících uspěchanému konzumu, pojí i temnější zvyky, jak připomínají verše balady Štědrý den z Kytice
Karla Jaromíra Erbena. Je to doba, kdy se nakrátko otevřou brány zásvětí, duše zesnulých se vracejí ke svým blízkým a z všudypřítomných stínů sledují, zda se na ně nezapomnělo. A je to také doba, kdy budoucnost poodhalí jindy neproniknutelný závoj a bláhovým zvědavcům dovolí letmo nahlédnout, co je v příštím roce čeká. Jenže běda tomu, kdo po rozkrojení jablka místo hvězdičky spatří zlověstný křížek.
Vánoční čas je jako stvořený pro vyprávění tajemných a strašidelných příběhů, byť v našich končinách tato tradice nikdy nebyla tak silná jako v anglicky mluvících zemích, zejména ve…