O lidech a slepicích - Radoslav Nenadál

Jak se chová hejno vůči odlišnému jednotlivci? Vůči takovému, který se jakkoliv odchyluje od navyklého normálu? Nejčastěji se snaží ho mermomocí přivést k rozumu nebo likvidovat. Anebo aspoň nějak potrestat za to, že si dovolí být jiný, svůj. Trojici povídek této knížky spojuje motiv různorodého násilí. V Únosu se rodina nemůže vyrovnat se situací, že jeden z bratrů dvojčat je homosexuál a žije ve šťastném svazku s partnerem, zatímco jeho blízkým se hroutí konvenční heterosexuální manželství. Návštěvník koncertu vypráví o nenávistné reakci skupinky mladých vůči věkově pokročilým návštěvníkům lázeňského koncertu, jež vyvrcholí smrtelným útokem na jednoho z nich. Havířka je příběhem staré prosté, osaměle žijící ženy, která je pro svůj "selský rozum" trnem v oku soudružské garnituře a jedinou oporou jí je přátelství se slepicí jménem Haviřka. Autor trojice povídek Radoslav Nenadál (nar. 1929) je čtenářské veřejnosti znám jako excelentní znalec a překladatel angloamerické literatury (T. Capote, E. Hemingway, E. Kazan, S. Lewis, I. Shaw, W. Styron, J. Thurber, J. Waine), ale i druhou oblastí své tvůrčí aktivity - vlastní prozaickou tvorbou. Prosadil se již prvotinou Rakvářova dcera a jiné prózy (1985), po ní následovala řada dalších knih - povídek i románů (Dušinky, 1989, My, tě zazdíme Aido, 1991, Gaudeamus, 1994, Ovčáci, čtveráci, 1995, Berany, berany, 1997, Ó, jak jsme jiné, 2001, Hynku, Viléme, Kubelková, 2003, Nebaví, 2003, Vzhůru ke dnu, 2004). Jímavé vypravěčství a zájem o lidské osudy řadí R. Nenadála po bok českých klasiků J. Nerudy, K. Čapka, B. Hrabala či J. Škvoreckého.