Na druhý pokus (Zahodit strach a nechat sa unést rozkoší.... Jak těžké to může být?)

Tristana Milese jsem poznala na jednání, při němž se snažil převzít mediální společnost – moje dědictví po zesnulém manželovi.

Tristan je bohatý, mocný – a taky arogantní a naprosto nesnesitelný. Nenávidím ho každou buňkou svého těla! Tak proč je, ksakru, tak neuvěřitelně přitažlivý?!

Jen tři dny po zmíněném mítinku mi nečekaně zavolal – a pozval mě na rande!

Samozřejmě bych radši umřela, než bych se sešla s chlápkem, jako je on. Ačkoliv musím uznat, že mi to docela polechtalo ego. Hlavně ten moment, kdy jsem ho odmítla!

Jenže teď, o šest měsíců později, jsem se vypravila na konferenci do Francie, a co čert nechtěl – jedním z přednášejících je on. Příšerný, odporný, samolibý Tristan Miles!

Až na to, že zatím není ani příšerný, ani odporný ani samolibý. Naopak, je překvapivě okouzlující a vtipný, a když se na mě podívá, navzdory svému přesvědčení se celá chvěju…

Já se jím ale nedám uchvátit. Je to jenom sukničkář v nažehleném obleku.

A já jsem zas jen vdova se třemi neukázněnými kluky na krku…

Bože, ať už ta konference skončí!

Každý totiž ví, že Tristan Miles vždycky dostane, po čem zatouží – a právě teď zatoužil zrovna po mně!