Mostar - Joža Jožka Florián

Obraz - Mostar. Signován a datován vpravo dole - viz foto. Autorem je akademický malíř Joža (Jožka) Florián. Rozměry včetně rámu cca 60 cm x 50 cm. Rám je zdobený, místy má otluky. Olej na desce. Celkový stav - viz foto. Obraz byl namalován v roce 1957. Bude perfektní dekorací vašich prostor. Joža (Jožka) Florián * 1927 restaurátor, malíř Akademický malíř, restaurátor. Maloval především krajiny z Teplicka, kde žil, ale také ze Slovácka, studijně cestoval i po jižní Evropě. Mostar Hlavní a největší město Hercegoviny leží na řece Neretvě. Pojmenování města je dle jedné verze odvozeno od jeho nejznámější památky Stari most, resp. od věží po stranách tohoto mostu, které ho chránily („mostari"). Podle jiné verze byli mostari muži, kteří most chránili. Až do středověku byl Mostar jen malinkou osadou u řeky Neretvy, využívaly se spíše pevnosti v okolních horách. Pod vládu osmanských Turků se osada dostala v roce 1468 a tehdy začala výstavba nového, do značné míry orientálního města. Tak jako v jiných tureckých městech zde vznikly čaršija, centrum obchodu a řemesel, a mahaly, okolní obytné čtvrtě. Mostar se tehdy jmenoval Köprühisar, v překladu pevnost u mostu. Od konce 16. století se stal hlavním administrativním centrem říše v Hercegovině. Koncem 16. století a po celé 17. století zde vznikalo mnoho nádherných islámských staveb, mešit, medres (islámských škol), hamamů (lázní), mostů atd. Mostar se stal klíčovým obchodním centrem mezi bohatým Dubrovníkem i jinými pobřežními městy na straně jedné a vnitrozemím na straně druhé. Žili tu v míru vyznavači tří náboženství – islámu, katolického i pravoslavného křesťanství. V 18. století už Osmanská říše upadala, neustále propukaly sociální nepokoje a povstání, přesto Mostar ekonomicky i kulturně prosperoval. V roce 1878 ovládlo Bosnu a Hercegovinu Rakousko-Uhersko, byly postaveny železnice, silnice, školy, další mosty a mimo historické centrum několik budov v architektonickém stylu připomínajícím Vídeň. V časech Titovy Jugoslávie byl Mostar pevnou baštou socialismu a dařilo se mu i díky továrně na produkci hliníku (Akuminij, existuje dodnes), tabáku i vína.