Miroslav Kejmar, Janáčkův komorní orchestr Ostrava, Zdeněk Dejmek – Koncerty a sonáty pro trubku (Vivaldi, Torelli, Marcello, Stradella, Tessarini)

Komentář Mileny Sršńové k původnímu LP albu 1110 3383 "Koncerty a sonáty pro trubku Vivaldi, Torelli, Marcello, Stradella, Tessarini" vydanému Supraphonem v roce 1984 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:

Období baroka je jednou z nejvýznamnějších etap historie sólové hry na trubku. Během 17. století se rozvinula technika hry na tento nástroj do té míry, že i pro dnešní interprety, hrající na moderní ventilový nástroj, jsou barokní party pro trubku zkouškou hráčské virtuozity. Tehdejší trubači se museli pohybovat pomocí přefukování ve vysokých polohách zvaných "clarino" (odtud název pro barokní trubku), neboť teprve ve čtvrté oktávě od základního tónu nástroje, mezi 8. a 16. alikvotním tónem, mohli dosáhnout souvislé tónové škály. U D-trubky, což bylo tehdy nejčastější ladění, byl tehdy klarinový rejstřík mezi dvoučárkovým a tříčárkovaným d. Hra ve vysokých polohách byla poněkud usnadněna stavbou nástroje; klarina měla úzkou menzuru (4-8 mm), stočený tubus v délce až 220 cm a mělký…