Marek Jerie, Ivan Klánský – Romantické violoncello

Široká škála zvukových možností, rozsah od sametových hloubek po vroucně znělou houslovou polohu, schopnost lyrického výrazu i oslnivé virtuozity - to vše přineslo violoncellu mezi ostatními smyčcovými nástroji nejen svébytné postavení, ale také nevšední uplatnění, zejména v období hudebního romantismu.

Antonín Dvořák (1841-1904) tak vrámoval do tanečního tématu svého Ronda g moll dvě roztoužená a jedno lyrické zastavení a intermezzo Klid lesa - část původně čtyřručního klavírního cyklu Ze Šumavy - vybavil v cellové úpravě zpěvnosti a poezii, jimiž původní žánrový obrázek přiblížil již ryze hudebnímu nokturnu. Také Dvořákův žák a později zeť Josef Suk (1874-1935) volil pro svou ranou Baladu a Serenádu hudební stavbu nezávislou na obsahu, ačkoli zvláště u Balady dal tušit i mimohudební inspiraci. V často hrané Serenádě pak uplatnil s výraznou melodikou a taneční stylizací také svou typickou jemnost a citovost. Další dyptych tvoří Adagio a Allegro Roberta Schumanna (1810-1856),…