Obě vydal Cerm mnoho fotografií, perfektní stav 1. Auto-Erotika aneb Kámasútra automobilového věku Obsahem publikace jsou verše a výtvarná díla věnovaná tématu milování v 88 typech automobilů v abecedním pořadí (od Alfy Romeo až po Žiguli). Jde o jakousi novodobou Kámasútru automobilového věku. Neméně rozsáhlou a zajímavou součástí publikace je Auto-Encyklopedie, která zahrnuje přehledné a ucelené informace o všech největších světových automobilových firmách a stává se tak u nás jedinečnou příručkou pro automobilové fanoušky i odborníky. Vztah „člověk a automobil“ je důležitou součástí současné civilizace a moderního způsobu života. Sociální a kulturní vzorce chování založené na tomto vztahu jsou proto tématem celostního antropologického výzkumu, který byl v roce 2011 zahájen na Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s badateli z dalších akademických institucí. Součástí tohoto počinu je kromě antropologického zkoumání fenoménu automobilu v běžném životě v různých sociálních a kulturních souvislostech také jeho reflexe v dílech malířů, grafiků, sochařů, fotografů a spisovatelů 2. Anti-encyklopedie Anti-antropologie A-Ž 2013, 599 stran Obsahem knihy antropologa a spisovatele prof. PhDr. Jaroslava Maliny, DrSc., je reflexe člověka, společnosti a kultury z perspektivy poetické literární narace a exaktních antropologických slovníkových definic. Jedná se o hravé a invenční antropologické dílo, které svojí koncepcí i způsobem zpracování osciluje na hranici vědecké práce a krásné literatury. Malinův cíl je přímočarý. Kombinací poezie vyprávějící hravé příběhy o člověku a chladných slovníkových pojmů a kategorií usiluje o to nastolit nový úhel pohledu na svět, který nás obklopuje. Malina nerelativizuje pouze tradiční antropologické přístupy ke studiu člověka, přírody a kultury, ale také témata a formální prostředky poezie, obvykle vnímané jako nástroj poetických, alegorických a nadčasových poselství. Způsobem práce s textem se autor přihlásil k postmodernímu zpochybnění filozofických "metanarativních příběhů" moderny, odmítnutí "velkých ideologií" a problematizování vědecké "víry" v platnost tradice osvícenské racionality. Prostřednictvím svých básní ironicky a sarkasticky odmítá objektivní relevantnost univerzální vědecké pravdy i touhu po nastolení jediného, obecně platného antropologického paradigmatu. Ve svých veršovaných příbězích programově akcentuje názorovou a kulturní pluralitu a právo na soužití různých pravidel poznání, odlišných vzorců jednání i alternativních vědeckých interpretací. Originálním způsobem tak naplňuje slova francouzského postmoderního filozofa Jeana-Françoise Lyotarda: "K invenci nového dochází vždy uprostřed názorové různosti"
Informace
Koupit
