Lukáš Hlavica – Scheuer: Zimní včely

Je mi smutno po včelách. Utýraly je nenávistné armády.

Bývalý gymnaziální učitel si na sklonku druhé světové války píše deník. Křehký román plný kontrastů – ticha včel a nacistických fanatiků, osamělosti a touze po lásce.

Jsou poslední měsíce druhé světové války. Bývalý gymnaziální učitel latiny a řečtiny Egidius Arimond žije osaměle v městečku Kali nedaleko hranic s Belgií. Jeho hlavní zálibou a jediným zdrojem příjmů je včelařství. Kromě vášně pro včely a krásné ženy zdědil Egidius po svých předcích také epilepsii. V nacistickém Německu je pro něj toto onemocnění stigmatem, kvůli němuž byl suspendován z učitelského místa a donucen ke sterilizaci. Stále se však nad ním vznáší hrozba eutanazie, před kterou ho chrání bratr Alfons, letecké eso luftwaffe. Jako jeden z mála mužů, kteří nebyli povoláni na frontu, využívá situace a svádí jednu ženu za druhou. Skrývá však ještě nebezpečnější tajemství: díky své vynikající znalosti členitého terénu v pohraničí pomáhá pronásledovaným Židům…