Léto, kdy otec zemřel - Yudit Kiss

Autobiografický román Léto, kdy otec zemřel maďarské autorky Yudit Kiss pojednává o osudech středoevropské rodiny postižené politickými zvraty posledního století, zejména protižidovským pronásledováním před druhou světovou válkou a během ní. Život členů této rodiny, poskládaný ze střípků vzpomínek hrstky příbuzných, kteří přežili, je vsazen do rámce přítomnosti, do nedávného léta, kdy autorčin otec umíral na rakovinu. Kromě mozaiky čtivých, výstižně napsaných příběhů věnuje tato próza hlavní pozornost napětí mezi generací otců a dětí, konkrétně zejména mezi autorkou a jejím otcem, který se z psychologicky pochopitelných důvodů stal přesvědčeným stoupencem nového řádu, v Maďarsku stejně jako u nás nastoleným roku 1948. Autorka, vychovávaná - v tom nejlepším slova smyslu - v komunistickém duchu, si zvolna začíná osvojovat vlastní vidění a hodnocení světa, který ji obklopuje, až se s otcem názorově rozejde, třebaže jejich citový vztah zůstal neporušený. Jako každé myšlenkově bohaté dílo má i próza Yudit Kiss více rovin: setkáme se v ní s výstižnými postřehy a dojmy ze Ženevy, jejího nynějšího domova, a Budapešti, domova opuštěného, i s jejími zážitky, např. z občanské války v Jugoslávii, o níž si měla příležitost utvořit vlastní představu. Román tak vykazuje široký středoevropský záběr, míněno jak z hlediska prostorového, tak časového, který se v současné literatuře těší rychle rostoucímu zájmu čtenářů.