Během roku 1940 se mezi Sovětským svazem a Německou říší rozvíjela hospodářská a do jisté míry i vojenská spolupráce. Stalin kryl Hitlerovi záda při jeho válce na západní frontě a dodával Německu přírodní suroviny a potraviny. Opačným směrem pak směřovaly vzorky vojenského materiálu, včetně bojových letadel a zbrojní technologie. K pozoruhodné spolupráci došlo v námořní oblasti. Němci do SSSR prodali křižník Lützow, který u nového uživatele obdržel jméno Petropavlovsk. Sověti naopak poskytli Kriegsmarine tajnou námořní základnu na svém Dálném severu. Pomáhala nacistům v boji se spojeneckou námořní blokádou a podpůrnou roli sehrála také během německého dubnového útoku na neutrální Norsko.
Oba diktátoři však shodně považovali pakt o neútočení ze srpna 1939 za pouhý účelový taktický krok při naplňování svých dlouhodobých cílů. Hitler měl v úmyslu ovládnout lebensraum (životní prostor) na východě, Stalinovi pak šlo o získání nových území a šíření komunistických idejí na západě, severu i jihu Evropy. Prozatím hodlal zůstat mimo hlavní válečný konflikt „imperialistických“ mocností a udeřit až poté, co se válčící strany náležitě vyčerpají. Rychlé vítězství Wehrmachtu v západoevropském tažení však Stalinovy záměry zkomplikovalo. Nyní v Evropě vedle SSSR zbývala jediná dominantní síla, nacistické Německo, a mezi oběma totalitními mocnostmi narůstaly rozpory, které posléze vyústily v osudový 22. červen 1941.
V této části série si přiblížíme jeden z projevů přechodné sovětsko-německé spolupráce, dodávky ukázek německých leteckých konstrukcí do SSSR. Objasníme si vliv, jaký měl import těchto strojů na rozvoj sovětských vzdušných sil a také, jak skladbu poskytnutých letadel ovlivnil měnící se vztah obou mocností, od poloviny roku 1940 směřujících ke vzájemné konfrontaci. Ozřejmíme si rovněž špionážní letecké aktivity, jejichž objektem se stal Sovětský svaz ze strany britské RAF a zejména německé Luftwaffe před 22. červnem 1941.
Koupit
