Ladislav Vondrák, Petr Mičola – Poraněná srdce

Na místo srdce čistý průstřel dělem, smutek z nedostatku citu, z odloučení a z rychlého ztrácení se v realitě dnešního technického světa. Kam zmizela poetika? Zapadla někde ve strohé racionalitě dnešního světa? Byla lapena do sociálních sítí nebo ji střeží umělá inteligence? Vztahy a vnímání toho druhého byly nahrazeny kalkulacemi a výčtem úkolů, které je třeba plnit. Čas se zrychluje, jsme vlečeni a nezbývá místo na radost z toho druhého, radost ze života. „Poraněná srdce“ jsou ostrovem, na který je možno se ukrýt, dostat se do svého klidu a načerpat zpět trochu ztraceného citu, fantazie, inspirace. Z toho je přece lidská duše složena. Bez vnitřního světa by nevznikala díla hudební ani literární, bez fantazie by nebyly sochy a obrazy, bez citu by nebyla láska. Na ostrově si lze odpočinout, zklidnit mysl a sledovat vlny a vlnky omývající břeh. Co vlnka to hudba a text. S každou čtvrtou připluje krátká báseň, jako pomlčka v toku hudby. Vlnky jsou ze života, každá trochu jiná. Mísí se…