Knoflíková válka

Urputný letitý souboj mezi partami kluků ze dvou znepřátelených vesnic je popisován vesele i vážně a v lecčems připomíná pokřivený svět dospělých jen s tím rozdílem, že tahle válka naštěstí končí jen utrhanými knoflíky a pořádnou ostudou. "A když si tak člověk pomyslí, že až budeme dospělí, budeme možná taky tak hloupí jako oni..." Těmito "hlubokomyslnými" slovy, pronesenými dorůstajícím školákem na adresu dospělých, na adresu rodičů, končí klukovský román, nejvýznamnější dílo francouzského spisovatele a básníka, který r. 1910 obdržel Goncourtovu cenu a v prvé světové válce ve věku třiatřiceti let zahynul. Úsměvný příběh o půtkách, taškařicích, veselých i smutných příhodách dvou klukovských part, vyřizujících si své účty klukovsky válečným způsobem, při němž válečnou kořistí a pokladem se stávaly nepřítelovy knoflíky. Film natočený podle tohoto románu obdržel v r. 1962 cenu J. Viga.