V prvním díle série o šesti tudorovských královnách představuje historička Alison Weirová Kateřinu Aragonskou.
Fantasticky živý portrét královny Kateřiny Aragonské, první ze šesti žen Jindřicha VIII., bourá mnohé mýty o této hrdé Španělce. Už ji nevykresluje jako jednoznačnou oběť dějinných zvratů. Na stránkách knihy ožívá charismatická, nezlomná, odvážná a milující žena, která na prahu stáří marně bojuje o lásku manžela, budoucnost své jediné dcery a tváří v tvář rodícímu se protestantismu i o jednotu univerzální církve a spojenectví mezi Anglií a Španělskem. Rozvod s králem by znamenal nejen to, že se její dcera stane královským levobočkem, ale i vychýlení jazýčku na vahách moci v neprospěch jejího rodného Španělska a papeže. Jindřich VIII. naopak nutně potřebuje syna a nástupce na trůnu, kterého mu ona ve svém věku už dát nemůže. Děsí jej pomyšlení, co by s Anglií stalo, kdyby zemřel bez mužského dědice – „války růží“ mezi rody Lancasterů a Yorků, které zemi pustošily dlouhá desetiletí, ukončil teprve jeho otec Jindřich VII., jímž na anglický trůn nastoupila nová dynastie Tudorovců. Její moc však dosud není pevná. Rozhoří se znovu občanská válka? Jindřich dlouho váhá. Do jeho mocenských úvah se promítá i vášeň, jíž zahořel pro Annu Boleynovou, Kateřininu dvorní dámu, jejíž ambicí je stát se anglickou královnou a která horuje pro církevní reformu. Tak se královský rozvod a touha zajistit zemi nástupnictví stává spouštěčem anglické reformace, neboť papež, držený v šachu Španěly, Jindřichovi rozvod povolit nechce. Ani Kateřina Aragonská se nevzdává, ale na konci života sleduje velké zvraty anglické i evropské politiky už jen z ústraní svého domácího vězení – zapuzená královna. Její tragický příběh nikdy nepřestane fascinovat.
Alison Weirová (1951) žije a pracuje v hrabství Surrey nedaleko Londýna. Je známa především jako historička, která má na svém kontě celou řadu obsáhlých publikací v oboru literatury faktu, mimo jiné knihy Děti Anglie, Šest žen Jindřicha VIII., Pád Anny Boleynové, Jindřich VIII.: Král a dvůr, Normanské královny Anglie (1066–1167) a Eleonora Akvitánská. Dále napsala i několik historických románů: Nevinná zrádkyně, Princezna Alžběta, Královna Alžběta, Nebezpečné dědictví a Zajatá královna, po nichž pokračuje sérií příběhů o šesti ženách Jindřicha VIII. Už jich představila pět v románech: Kateřina Aragonská: Pravá královna, Anna Boleynová: Králova posedlost, Jana Seymourová: Laskavá královna, Anna Klevská: Královna s tajemstvím a Kateřina Howardová: Nevěrná královna.
Koupit
