Joseph Beuys - Středověk - Plakát pro Schnütgen-museum Köln 1997

Umělec : Beuys Joseph Název díla : Joseph Beuys a středověk - Joseph Beuys und das Mittelalter - Plakát pro Schnütgen-Museum Köln 1997 Grafická technika : Barevný plakát Značení díla : Rok : 1997 Rozměr listu : 84 x 59 cm Kliknutím lze obrázek zvětšit Upozorňujeme, že barvy na počítači se mohou odlišovat od barev na skutečném díle. Dílo nemusí být ve stavu grafik, právě vyšlých z tiskárny. Pokud je na obrázku číslo grafiky, nemusí toto číslo odpovídat číslu na grafice, kterou skutečně obdržíte. Joseph Beuys (1921, Krefeld, SRN – 1986, Düsseldorf, SRN) byl německý performer, sochař, malíř, estetik, filozof a teoretik umění a pedagog Kunstakademie Düsseldorf. V České republice se proslavil tím, že Milan Knížák zakoupil jeho dílo Auto do národní galerie za 500 000 Euro. V roce 1972 vstoupil do povědomí široké veřejnosti svou koncepcí, ve které upravil Komenského škola hrou na Beuysovo škola všem. Naléhal, aby do jeho studia - ateliéru sochařství byli přijati všichni zájemci o studium. Rektor školy jej okamžitě propustil. Beuys se se studenty opevnil ve školní budově a došlo ke střetu s policií. Svůj koncept, že každý může být umělcem, shrnul do termínu: sociální socha. Jeho práce se nese v lehce provokativním duchu, jsou to instalace, happeningy v prostředí (environments). V některých zemích byly jeho výstavy zpočátku přijaty s neporozuměním či zakázány. Je ale také autorem asi 450 grafik a různých plakátů, vytvořil celou řadu kreseb. Někdy je mu připisována nálepka šamana. V roce 1974 uskutečnil jednu ze svých nejslavnějších akcí. Odlétá do New Yorku. Přesouvá se bez zastávky do galerie Reného Blocka. Zde po tři dny zavinutý v plášti z plsti a s chodeckou holí, Beuys tráví svůj čas jen v přítomnosti hromady slámy a živého kojota. Kojotovi, který je uznáván za novodobý pan-indiánský symbol, předčítá poezii nebo ho naopak svým chováním napodobuje. Motem bylo zrušení bariéry mezi posvátným indiánským zvířetem a bílým člověkem z industriální civilizace. Nakonec Beuys shazuje svůj hábit a zařve, nastupuje do auta, odjíždí na letiště a odlétá do Evropy. To vše na znamení, že kromě indiánské kultury a tohoto kojota ho v Americe nic jiného nezajímá.