Josef Suk – Suk: Pohádka, Fantastické scherzo

Z komentáře k původnímu LP albu 1410 2699 vydanému Supraphonem v roce 1980 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:

"Začala nejkrásnější doba mého života", vzpomíná Suk po letech, již na sklonku života, na chvíle, kdy tvořil hudbu k Zeyerově scénické pohádce Radúz a Mahulena. "Pracoval jsem na díle v lesním dvorku v místě Dvořákova letního pobytu na Vysoké. V pokojíku bylo pianino a venku v zahrádce poslouchala mne moje dívka Otilka. Jaro v duši, jaro v hudbě. Mohu říci, že jsem se v hudbě k Radúzovi a Mahuleně našel a že toto dílo působilo na mou tvorbu po celou řadu let. Netušil jsem ovšem, že motivy lásky i motiv smrti, obsažené v hudbě k Radúzovi, budou mne provázet v době uměleckého zrání až do konce"...Suk komponoval právě Symfonii E dur, když jej básník Julius Zeyer...požádal o hudbu k pohádkové hře Radúz a Mahulena. Suka toto jemně poetické dílo rázem zaujalo. Dobrotivou Mahulenu si tehdy samozřejmě ztotožňoval - jak později sám napsal - se svou nevěstou, Dvořákovou dcerou…