Josef Hála, Pražské dechové kvinteto – Feld, Bárta.,Flosman, Kalabis: Dechové kvintety

Komentář k původnímu LP albu 1 11 1424 vydaného Supraphonem v roce 1973:

Obliba dechového kvinteta není tak velká, jako třeba smyčcového kvarteta. Dřevěné dechové nástroje s jedním žesťovým nemají oné ideální zvukové jednoty smyčců, i v technické pohyblivosti a brilantní virtuóznosti jsou poněkud těžkopádnější a vzájemně dosti odlišné.

Čtyří skladby pro dechové kvinteto od autorů takřka jedné generace jsou přesvědčivým důkazem, jak odlišně lze tento hudební útvar konciovat a vdechnout mu svébytnost osobnostního stylu.

Lubor Bárta (nar. 1928) ve II. dechovém kvintetu z roku 1969 bohatě těží z technické i zvukové originality jednotlivých nástrojů pojímá každý hlas takřka samostatně, jakoby vcházel jen z instrumentálního rudimenta.

Dílo má evoluční ráz; nezná tematických návratů a repríz, hudební proud - v prvé větě dramatický a jiskřivý v melodické invenci, ve druhé strhující scherzózní rytmičností, ve třetí upoutávající svéráznými kantilénami, ve čtvrté vrcholící v hudebních…