Na sklonku života vzpomíná mnich

Adso na události, jichž byl svědkem,

když v roce 1322 pobýval se svým

mistrem, učeným františkánem Vilémem

z Baskervillu, v jistém severoitalském

opatství. Mělo zde dojít k jednání mezi

stranou císařskou a papežskou, ale klid

kláštera narušila série záhadných vražd.

Tak začíná proslulý román Umberta Eca

Jméno růže, který nyní vychází v doplněné

verzi. Lze jej číst jako detektivku nebo

jako historické vyprávění, Eco se

však inspiruje i románem gotickým

či iniciačním. Pátrání po neznámém

vrahovi, vrcholící v bludišti klášterní

knihovny, je pro autora navíc záminkou,

aby podal neobyčejně plastický obraz

evropského středověku, vztahem

křesťanského intelektuála k nekřesťanské

učenosti počínaje a kacířskými učeními

a inkviziční praxí konče.