Jiří Anderle, Tomáš Černý – Zázraky na Hradčanech

… stále tu vidím dobrácké manžele Chabusovy, hluchého lampáře se psem Karlem, kopáče Foubíka pořád si brblajícího Ani mráčku na obláčku, staromódní manžele Engelmüllerovy, Bohumil Hrabal na to všechno říká, že má v hlavě jako po náletu, kterej nebyl… Zvedám

hlavu k blankytu odkud zní - Pojďte k nám, tady je krásně!

Ten den, kdy jsme se s Jiřím vydali natáčet na Hradčany, byl vlastně taky trochu jako zázrak. Mimořádně krásný, slunný podzimní čas, prostředí právě tak akorát bohaté na zvuky dokreslující místa plná turistů, ale nepřehlušující šum vysokých kaštanů a akátů pamatujících děje a doby, o kterých malíř vypráví. Nebyli jsme si jistí, jestli za ten den všechno stihneme obejít, popsat a říct, ale nakonec se to podařilo, protože - jak koneckonců napovídá dávná reportérská zkušenost - inspirace v podobě reálných kulis, domů a třeba i konkrétních vrat míjených nezasvěcenými bez povšimnutí, působí jako příjemný opiát tlumící únavu i bolest nohou. Jiří Anderle tu omládl (snad proto mi…