Jednou i v pekle vyjde slunce - Pavel Hirax Baričák

„Něco tak hnusného a zároveň krásného jsem v životě nečetl. Jsem rád, že žiji obyčejný život popeláře…“

Náhodný popelář, kterému dal Hirax jako prvnímu přečíst tenhle román.

„V žádném případě si tenhle cár drzosti nekupujte! Říkal to i pan farář na včerejší mši!“

Kolik mohlo být té babce? Asi tak kolem osmdesátky…

„Je fakt zarážející a velice smutné, když zjistíme, jak úžasně hluboce dokáže klesnout osoba, kterou milujeme…“

Ráchel

„Kurva, tak už to někdo zfilmujte!“

Bezvýznamný povzdech anonymního ožralého obličeje v hospodě.

„Tato knížka je výborná! Nečetl jsem ji sice, ale spí se na ní dobře. Vazba je měkounká, takže pod hlavu je jako ušitá. I stránek má dost, takže dostatečně chrání před přízemními mrazíky.“

Bezdomovec spávající pod viaduktem u martinského Teska. Hirax mu vždy kupuje mléko.

„Tuhle knížku si odsedíš v pekle!“

Bůh

„Už ať jsi tady… chybíš mi… P. S. A neměj obavy, kotlů mám dost!“

Satan