Jedna z vás - Luboš Panda

Jmenuju se Helena a je mi něco kolem třiceti let. Přesný věk vědět nepotřebujete a s dovolením si nechám pro sebe i to, kolik vážím. Pocházím původně z malého města, ale už nějakou dobu žiju v Praze. Pracuju v jedné velké společnosti, jejíž název radši nebudu prozrazovat, abych nedostala padáka. Každopádně někdy mám pocit, jak kdybych dělala v ZOO. Vysokou školu jsem vzdala, takže si nemůžu moc vyskakovat. Když se to vezme kolem a kolem, jsem v podstatě dost skromná. Mám ráda teplo, čerstvě povlečenou postel, pečené kuře a polosuché víno. Vezměte mě jednou za rok na dovolenou k moři a budu naprosto spokojená.

Tuhle knížku jsem se rozhodla napsat, abych se s Vámi podělila o to, jak jsem dospěla k rozhodnutí, že budu spokojená s tím, co mám. Všimli jste si někdy toho, jak vtipně vyzní, když se něco nepříjemného přihodí někomu jinému? Já jsem úplný magnet na trapasy. Nejdřív jsem z toho měla depky, ale teď už jsem nad věcí. Pamatujte si, že každý člověk si občas namele hubu. Pokuste se poučit z mých chyb a neberte život tak vážně. Jsme tady jen na chvilku. Nemá smysl se zbytečně trápit. Ale dost žvanění. Posuďte sami. Vezmu to popořadě.