Janáčkova filharmonie Ostrava, Otakar Trhlík – Classical Anniversary Richard Strauss: Z Itálie, op. 16

Komentář k původnímu supraphonskému LP 1 10 1127 z roku 1972:

Z Itálie, symfonická fantazie op. 16. Richarda Strausse z roku 1886 je v jistém smyslu úvodem, rozběhem k mohutné symfonické programní hudbě, které mladý Strauss věnoval velkou pozornost v posledních desetiletích 19. století (Don Juan, Smrt a vykoupení, Enšpíglova šibalství, Tak pravil Zahathustra, Don Quijote, Život hrdiny), ale k níž se vracel i později (Domestica symfonie, Alpská symfonie). Podobně jako u Mendelssohna, Čajkovského a jiných mistrů byly podnětem k dílu dojmy ze skladatelovy první cesty do Itálie, kde zejména Řím a Neapol na něho hluboce zapůsobily. U Strausse však nejde jen o pouhé "dojmy". Sám se vyjádřil, že symfonická fantazie Z Itálie je "spojujícím článkem mezi starými a novými metodami". Působil-li na něho před vznikem této kompozice především skladatelský odkaz vídeňských klasiků Haydna, Mozarta a Beethovena a z romantiků si bral příklad pouze z okruhu kompozic Mendelssohnových, Chopinových a…