Jan Kalousek – Náhodou

Každá z písniček na albu má pro mě nějaký osobní příběh. Po návštěvě výstavy obrazů Toulouse Lautreca v mé oblíbené galerii Fontana di Trevi v Římě jsem dostal nápad na text skladby k níž hudbu napsal můj bratr Šimon. Zrodila se tak šansonově laděná píseň s tesknivým akordeonem Karla Maříka, Malíř z Montmartru. Skladba Sany je zase věnována mé spolužačce z vysoké školy Vendule, která tragicky zahynula v rozpuku mládí při povodni Tsunami v Thajsku 26 prosince 2004.

Dadaistická příběhová satyra s Erbenovským nádechem Náhodou, po níž je pojmenované celé album, pro mě nějakým záhadným způsobem popisuje střet reálného a abstraktního světa který nás obklopuje a mnohdy o něm ani nevíme. Píseň Jen jednou je to co bychom ve filmové branži nazvali Road movie. Vlastně je to o tom, že v každým chlapovi se v určité fázi jeho života objeví chvíle, kdy musí realizovat svůj dialog s Jackem Kerouackem. (Jan Kalousek, více na www.kalousek.cz)