Z původní LP desky (1976):

VZÁCNÝ TO DAR HUMORU! Přirozeného, srozumitelného a inteligentního zároveň - Líbí se posluchačům, okouzluje kritiky, dráždí šosáky - co chtít víc? Samozřejmě, že Mládek se svými jonáky chce víc, dál a lépe, to je podmínka vývoje. Deska však není určena prognózám, ta zachycuje současný stav. Tahle dokonce průřez tříletým snažením. Baví, ale taky dokumentuje: 1. INTERPRETAČNÍ TVÁŘ. Veskrze vlastní, neokoukanou a neodposlouchanou. 2. MUZIKANTSKÝ NADHLED. Hlavní klíč k Mládkově osobnosti. Je patrný z každého zahraného taktu a staví kapelu vně celé naší tradicionalistické scény. A, přiznejme si, i malounko výš a podstatně blíž k lidem. 3. ARANŽMÁ. Žádné velké proaranžování... jenom humor přetavený do tónů a harmonií. 4. TEXTY. Naivní prostota a lišácká chytrost v jednom. Nemíří se na vysoké cíle, ale ty přesto padají zasaženy. 5. JEDNOTA I PESTROST. Vše jakoby z jednoho kadlubu, a přitom pestré. To budiž tečkou i příslibem. (Čestmír Klos)