Horský Motiv - František Malý Hájek Hvězdínský 1936

Obraz - Horský motiv. Signován vpravo dole - viz foto. Autorem je akademický malíř František Hájek - Hvězdínský, alias Franta Malý. Jedná se o velmi kvalitní dílo. Zezadu obrazu je uveden špatně čitelný název díla "Motiv ze Strážnice? Jižní strana..., originální studie z roku 1936", dále signatura, autorská razítka atd. - vše viz foto. Rozměry včetně rámu cca 28 cm x 24 cm. Rám je mohutný, zdobený, místy má otluky. Pastózní olej na kartonu či desce. Celkový stav - viz foto. Obraz byl namalován v roce 1936. Pokud chcete kvalitu, budete spokojeni. Výborná investice do umění, dílo takto kvalitního malíře bude zřejmě časem stále stoupat na ceně. Originalitu díla plně zaručuji vrácením peněz. Bude šperkem ve Vaší sbírce a úžasnou dekorací každého prostoru. František Hájek Hvězdínský - Franta Malý * 2.9.1900 Rosice nad Labem ( Pardubice ) + 18.7.1980 Karlovy Vary malířství Vlastním jménem byl Hájek - Hvězdínský, v pozdější době se podepisoval jako Franta Malý. Byl žákem profesora Bukovace. Od roku 1904 bydlel v Suchovršicích u Trutnova, kam byl otec jako státní železniční zaměstnanec přeložen. Bydleli v domku, který patřil c.k. státní severovýchodní dráze, u níž otec pracoval jako strážník na trati Suchovršice – Úpice. Přesto, že měl otec poměrně stálé zaměstnání, rodina s osmi dětmi byla velmi chudá. F. Hájek chodil do obecné školy v Suchovršicích a v Úpici. V Úpici navštěvoval i měšťanskou školu, kterou ukončil propouštěcím vysvědčením v roce 1914. Dětství a mládí v Suchovršicích zanechalo ve Františkovi trvalé vzpomínky. Měl rád přírodu, rád se toulal po okolních kopcích, s vnímavostí budoucího malíře sledoval jejich barevné proměny. Ze Suchovršic pocházela i jeho první láska. Přesto, ač nebyl nejstarším z dětí, byl první, kdo rodinu jako velmi mladý opustil, aby se sem natrvalo již nikdy nevrátil. Po válce se malíř zabýval myšlenkou vybudovat v Suchovršicích vlastní galerii. Nápad ale nebyl nikdy realizován. Dnes je připomínán jediným obrazem vystaveným na obecním úřadě. Obci jej věnovala zde dosud žijící neteř. Ve 20. letech žil v Praze, založil společnost Život, redigoval časopis Cíl života, zabýval se filosofií, spiritismem, okultismem. Literárně působil především v letech 1920-1930. Černohorský pobyt v letech 1931 – 1940 (možná - 1945) představuje pravděpodobně nejplodnější umělecké období F. Hájka. Jugoslávii si velmi oblíbil, na svých toulkách křížem krážem celou zemí zachytil rázovitou krajinu jižního Srbska, Bosny, Černé Hory, Dalmácie... Mezi jeho obrazy najdeme motivy ze Sarajeva, Mostaru a dalších míst. Kromě přírody se věnoval i folklorní tématice, což dosvědčují obrazy typických vesničanů, trhovců, sedláků. Vytvořil řadu obrazů ze srbsko-chorvatské války, portrétoval významné osobnosti. Vedle kreseb perem a tužkou používal i techniku akvarelu a olejomalby. Jeho byt v Bělehradu v Kosovské ul.č. 17 byl doslova malou galerií. Okrajově se věnoval ilustraci knížek. S příchodem do Jugoslávie začal František Hájek používat pseudonym Franta Malý a u tohoto signování obrazů zůstal až do konce své umělecké činnosti. Umělecké jméno, které si zvolil podle rodného jména své matky, užíval od začátku 30. let i jako jméno občanské. Na webových stránkách srbských aukcí se čas od času obrazy Franty Malého objevují dodnes. V prvních poválečných letech namaloval velký počet obrazů s karlovarskou tématikou. Mnohé z nich bylo možné vidět v lázeňských domech, ale i ve spořitelně a restauracích Národní dům a Petr. Dnes jsou neznámo kde. Připomínkou této tvorby je, dnes již možná jediná dochovaná, dvoudílná publikace Karlovy Vary z roku 1946, obsahující 28 dřevorytů. Publikace je uložena v Národní knihovně v Praze, v národním rezervačním fondu v Hostivaři. V roce 1947 stál František Malý u zrodu Karlovarské besedy – spolku umělců a přátel umění. Několik let byl jejím předsedou. V 50. letech, zvláště po vzniku Svazu výtvarných umělců, jehož členem se již nestal, začala jeho popularita postupně klesat. Franta Malý, jehož druhá žena pocházela z Jugoslávie, malíř v Jugoslávii v té době ještě známý a ceněný, mohl se po politické roztržce s Jugoslávií stát politicky nepohodlným. Umělecká izolace spojená s nedostatkem zakázek jej přivedla do finančních potíží, jež z počátku řešil prodejem svých starších obrazů, později byl nucen sáhnout i k méně hodnotné tvorbě na objednávku německých návštěvníků Karlových Varů. Na sklonku života maloval i karikatury a podobizny, které mnohdy vyměňoval i za jídlo a potřebné věci. Zemřel téměř zapomenut 18. července 1980 v Karlových Varech. Spolu se svou druhou manželkou je pochován na karlovarském hřbitově v Drahovicích. ZDROJ - fofifo.com/osobnosti VÝTVARNÍK V DOKUMENTECH: 1957, Janík Jaroslav , Kolín a Polabí v dílech výtvarníků, Kolínsko, ?, 6,1957/09,0-0 1993, Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž), 1993, Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A - K), 1999, Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 1999 (III. H).