Homines scientiarum III (Třicet příběhů české vědy a filosofie)

Třetí svazek představuje osobnosti z oblasti chemie. První kapitola je věnována anorganickému chemikovi Bohuslavu Braunerovi (1855–1935), který napomohl celosvětovému přijetí a zdokonalení Mendělejevova periodického systému prvků. Organickou chemii zastupuje Otto Wichterle (1913–1998) ve vzpomínkách svých žáků. Zasloužil se především o přípravu a praktické aplikace moderních plastických hmot (kontaktní čočky, implantáty, silon). O svém badatelském životě vypráví i Wichterlův žák a kolega, fyzikální a teoretický chemik se specializací na kvantovou chemii a také bývalý předseda Akademie věd ČR Rudolf Zahradník (nar.1928). Generační kontinuita pokračuje kapitolou o žákovi prof. Zahradníka, Josefu Michlovi (nar.1939), který působí v USA a od r. 1989 rovněž v Praze; přispěl zcela novými poznatky do oblastí fyzikálně organické, kvantové a teoretické chemie. Následují vzpomínky fyzikálního chemika Michaela Heyrovského (nar.1932), který vypráví o svém otci Jaroslavu Heyrovském (1890–1967), laureátovi Nobelovy ceny za chemii– za objev a vývoj polarografie. Šestici chemiků uzavírá kapitola o Zdeňku Hermanovi (nar.1934), který hovoří o své vědecké práci v oboru fyzikální chemie a hmotnostní spektrometrie i o své druhé vášni– umělecké tvorbě.

Bohuslav Brauner: O vědeckém poznání a vědeckém přátelství

Otto Wichterle: Světová věda a převratné vynálezy za železnou oponou

Rudolf Zahradník: Bádat s vášnivým nasazením a dotáhnout věci do konce

Josef Michl: Ve škvíře mezi organickou, anorganickou a fyzikální chemií

Jaroslav Heyrovský očima svého syna Michaela: Hledat pravdu v přírodě i v sobě

Zdeněk Herman: Život a interakce mezi vědou a uměním